OZOSAN Gel 1

OZOSAN gel pro použití ve stomatologii: sestává z gelu, který se aplikuje přímo na tkáně ústní dutiny, kde se nachází poranění. Abychom pochopili fyzické působení samotného zdravotnického prostředku, je třeba uvažovat tři přesné stavy:

1) Stav přípravku

Po úpravě nasycením ozonem a následném zgelovatění se olejový základ ochladí na teplotu definovanou jako „pod 12 °C“, jako vhodnou teplotu pro udržení povrchové kohezní síly kompozitního přípravku.

2) Stav při aplikaci

Aplikace gelu ve stavu podobném máslu na poraněné místo pacienta vytváří „bariérový“ efekt, který lékaři umožňuje provést vizuální posouzení správného nanesení gelu k pokrytí celé rány. Bariérový efekt v této fázi, i když byl iniciován, nedosáhl zamýšleného efektu, protože stále zadržuje molekuly ozonu. Jak teplota gelu stoupá, v důsledku tělesné teploty, schopnost zadržování molekul ozonu mizí, čímž dochází k rychlému rozptýlení do vzduchu.

3) Stav bariérového efektu

Po dosažení konečného stavu zamýšleného použití prostředku, tj. gelu s mastnou bariérou těsně navázanou na povrch rány a bez ozónu, bylo dosaženo „mokrého“ povrchu, který má vysoce hydrofobní účinek vůči vnějšímu prostředí, čímž se vytváří film, který fyzicky zabraňuje kontaktu mezi sliznicemi a potenciálně kontaminovaným vnějším prostředím. Je třeba také poznamenat, že mastné kyseliny, protože nenacházejí žádné štěpící prvky na straně směrem k ráně, neumožňují žádnou asimilaci tělem. Když je tohoto stavu dosaženo, prostředek umožňuje tělu implementovat všechny normální reparační mechanismy pro „restitutio ad integrum“ tkání, aniž by škodlivá cizí tělesa mohla zasahovat do procesu hojení.